Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza vývoje plodnosti ve vybraných zemích Evropy mezi lety 1970 a 2014 s využitím alternativních metod
Vachuška, Jakub ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Šťastná, Anna (oponent)
Analýza vývoje plodnosti ve vybraných zemích Evropy mezi lety 1970 a 2014 s využitím alternativních metod Abstrakt Transversální ukazatele plodnosti jako úhrnná plodnost jsou při změně časování plodnosti zkresleny tempo efektem. Nové ukazatele jako očištěná úhrnná plodnost toto zkreslení odstraňují a poskytují jiný pohled na trendy plodnosti v zemích s přítomným tempo efektem. Takovými státy byly a stále jsou státy bývalého Východního bloku a další evropské státy. Tato práce využívá právě očištěné úhrnné plodnosti a dat z Human Fertility Database k popisu zkreslení úrovně plodnosti tempo efektem ve Švédsku, Norsku, Česku, na Slovensku, v Estonsku a Litvě v období 1970-2014. Za stejné období je detailnější analýza provedena podle pořadí narození ve Švédsku a Česku. Záporný tempo efekt je ve Švédsku a Norsku přítomný již od 70. let 20. století, ve zbylých státech od 90. let, kdy odkládání rození dětí bylo velice rozšířené. U Švédska a Česka byl tempo efekt nejvýraznější u prvního pořadí a jeho hodnota se s každým dalším pořadím snižovala. Klíčová slova: plodnost, časování, úroveň, odkládání, očištěná úhrnná plodnosti, tempo efekt Počet znaků bez mezer: 138 653
Vývoj plodnosti ve státech a regionech Evropské unie po roce 1991
Kurkin, Roman ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Bartoňová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem plodnosti ve státech a regionech Evropské unie v kontextu konvergenčních a divergenčních trendů. Cílem práce je analyzovat a zhodnotit základní tendence vývoje mezistátní a regionální diferenciace plodnosti na základě studia odborné literatury a vlastní analýzy, pokusit se vysvětlit pozorované územní rozdíly a identifikovat problémy v oblasti metodologie a sběru dat. Evropská unie je pro účely analytické části rozdělena na západní a východní část, aby bylo možné lépe odpovědět na hypotézy definované v úvodní kapitole. Nejprve je provedena analýza regionální diferenciace úrovně plodnosti. Variabilita plodnosti na regionální úrovni je následně úspěšně vysvětlena pomocí mezistátních rozdílů, což umožňuje přesun analýzy na státní úroveň. Mezistátní diferenciace úrovně plodnosti jsou poté vysvětlovány pomocí odlišného postavení států v procesu druhého demografického přechodu. V západní části Evropské unie nebyl oproti očekávání pozorován zřejmý konvergenční trend úrovně plodnosti a její prostorové vzorce zůstaly stabilní. Východní část prošla výrazným poklesem intenzity plodnosti, který způsobil její konvergenci a zastínil probíhající změny územního obrazu plodnosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.